🌿 Sebepřijetí a přijetí druhých je na sobě závislé

Mnozí z nás trpí v konfliktech s druhými, soudíme je za jejich chyby, špatné vlastnosti, křivdy, nespravedlnost nebo je viníme z jejich činů.

Ale ve skutečnosti pravá síla spočívá v tom, že se naučíme dívat na situace z nadhledu, zaměříme se na hledání řešení a necháme odejít svá minulá zranění.

👉 Proč reagujeme na druhé lidi citlivě?

Protože máme problémové postoje sami k sobě, které vznikly již dříve, z pocitů odmítnutí, kritiky, přehnaných nároků či soupeření. Kvůli tomu máme potíže s vnitřní vyvážeností a sebepřijetím.

Možná, že si to ani neuvědomujeme, ale většina našich citových reakcí na druhé lidi je přenesená z minulosti, nejen z dětství, ale i z pozdějších zkušeností.

Tak například, když se k nám někdo zachová arogantně nebo s nedostatečným respektem, nebo v tom cítíme kritiku či nepřijetí, spustí se v nás reakce dítěte na rodiče. Proto na takovou situaci reagují naše city, zatímco druhý člověk by na stejnou situaci reagoval klidně, rozumně, nebo dokonce i s úsměvem.

Ve skupinách, jako jsou pracovní nebo zájmové kolektivy mohou přenosové reakce kopírovat rodinné vztahy. Vertikálně jde o vztah k nadřízenému jako k rodiči a horizontálně ke kolegům jako k sourozencům. Přenos se dále také projevuje jako sympatie i antipatie vůči druhým lidem.

Přenos je tedy psychologický proces, kdy do aktuálních vztahů a situací nevědomě promítáme pocity z minulosti. Proto ve chvílích konfliktu nebo zranění nereagujeme jen na to, co se děje teď, ale i na staré nevyřešené bolesti a zkušenosti.

👉 Ve kterých situacích se vy cítíte nepříjemně, nesví, nervózní, nejistí, podceňovaní, potlačovaní, nevyslyšení? Jak reagujete?

Můžeme si prozkoumat své odpovědi na otázky: proč vlastně toužíme vyhrát, uspět, získat pozornost, ocenění? Hledáme potvrzení druhými lidmi, když si jej nedokážeme dát sami?

🌿 Co se můžeme nyní naučit?

Především být opravdoví. Říct ne, dost, vyjádřit, co si myslíme, obhájit svá práva, řešit nepříjemné situace, říkat svůj názor a nepřevzít podřízenou pozici, vyjádřit své pocity, říct si o pomoc, nevyhýbat se situacím, kterých se bojíme atd.

Opravdovost znamená, že naše slova, pocity i chování spolu souzní. Naše opravdovost se pak projevuje harmonicky v těle, myšlenkách, citech, mimice, postoji i gestech.

Ema Kuby