"Veškerá moudrost, kterou hledáme,  je uložená uvnitř nás. Jen se jí potřebujeme naučit naslouchat a nechat se vést." E.K.

Jak to celé začalo...

Když do mého života nečekaně zasáhla nemoc, hned první lékařka mi řekla, že

... uzdravení je věc psychiky. 

Začala jsem se učit od světově uznávaných osobností. Četla jsem knihy uzdravených lidí, Louise L. Hay, Brandon Bays, které se uzdravily z rakoviny, Clemense Kubyho, který se uzdravil z vážného poranění páteře a dalších. Zajímavé bylo, že se jejich názory na to, jak se uzdravit, shodovaly v mnoha ohledech. 

Také mě hodně inspirovaly knihy amerického lékaře indického původu, Deepaka Chopry, ruského psychologa Valerije Sinelnikova, filozofa a uznávaného psychoterapeuta Berta Hellingera a vědců Candace B. Pert a profesora Bruce Liptona.

Později jsem se propracovala ke knihám psychiatra Jána Praška, které byly pro pochopení původu a rozvoji nemoci a přechodu ke zdraví pro mě naprosto stěžejní.

Účastnila jsem se mnoha seminářů a vyzkoušela metody, které se osvědčily v alternativní medicíně. Tak jsem získávala další a další zkušenosti. Každá z nich mě něčemu naučila a pomohla mi. Proto dnes ve svých konzultacích a terapiích používám jejich kombinaci. 

Poznala jsem, že zdraví ovlivňuje naše prožívání

na nejhlubší úrovni.

Proces uzdravování se odehrává u každého jinak, proto je celé uzdravování jedinečný proces. Když se naučíme vnímat své nitro, můžeme se jím nechat vést. Ucítíme, kdy je potřeba co udělat a projdeme potřebným osobním růstem.

Každý má svoji jedinečnou cestu k uzdravení a to je dobře.

 Sama vím, jak dobrodružná cesta vedla k mému uzdravení a kdyby to bylo možné, doporučila bych ji každému. Byla jsem rozhodnutá udělat pro své uzdravení všechno.

Pořád jsem překonávala nějaké své bariéry... Víte, stále jdete intuitivně krok za krokem, kam vás to vede, ale jistotu, že se něco vyřeší nikdy nemáte. Jenomže pokaždé, když překročíte nějaký svůj strach, rostete. 

Právě díky tomu všemu, dnes vidím věci, které jsem dříve neviděla. Jsou to úplně obyčejné věci. Cítím radost z toho že tu jsem, že dýchám a žiju, Intenzivně vnímám krásu přírody, její barvy, zvuky, vůně. 

Věřím, že každá událost má svůj význam. Nemám potřebu do všeho zasahovat. Neulpívám na věcech, na lidech, na svých představách, názorech, jistotách. Nemusím se  bát, jak něco dopadne, protože všechno je, jak má být. 

Vím, že je tu něco, co mě přesahuje, chrání, vede, podporuje. Toto vědomí přináší do mého života důvěru a klid.