Začala jsem se učit od světově uznávaných osobností. Četla jsem knihy uzdravených lidí, Louise L. Hay, Brandon Bays, které se uzdravily z rakoviny, Clemense Kubyho, který se uzdravil z vážného poranění páteře a dalších. Zajímavé bylo, že se jejich názory na to, jak se uzdravit, shodovaly v mnoha ohledech. 

Také mě hodně inspirovaly knihy amerického lékaře indického původu, Deepaka Chopry, ruského psychologa Valerije Sinelnikova, filozofa a uznávaného psychoterapeuta Berta Hellingera a vědců v oblasti buněčné biologie, Candace B. Pert a profesora Bruce Liptona, zakladatele epigenetiky.

Později jsem se propracovala ke knihám psychiatra Jána Praška, které byly pro pochopení původu a rozvoji nemoci a přechodu ke zdraví pro mě naprosto stěžejní.

Knihy i terapeutické metody mi pomohly porozumět, jak pracují v našem nitru emoce, jak pracovat se strachem,  jakou zátěž nám způsobují nezpracované prožitky z minulosti, nespravedlnosti, ublížení, jak nás ovlivňuje rodina a mnoho dalšího.

Účastnila jsem se mnoha seminářů a vyzkoušela metody, které se osvědčily v alternativní medicíně. Tak jsem získávala další a další zkušenosti. Každá z nich mě něčemu naučila a pomohla mi. Proto dnes ve svých konzultacích a terapiích používám jejich kombinaci. 

Na této úrovni můžeme najít skutečné kořeny svých problémů, ale také jejich řešení. Cokoliv nás tíží, potřebuje být usmířeno a je jedno, jak stará je to záležitost. Abychom tedy došli svému klidu, potřebujeme se srovnat se vším, co nás kdy zasáhlo.

Proces uzdravování se odehrává u každého jinak, proto je celé uzdravování jedinečný proces. Když se naučíme vnímat své nitro, můžeme se jím nechat vést. Ucítíme, kdy je potřeba co udělat a projdeme potřebným osobním růstem.

 Sama vím, jak dobrodružná cesta vedla k mému uzdravení a kdyby to bylo možné, doporučila bych ji každému. Byla jsem rozhodnutá udělat pro své uzdravení všechno.

Pořád jsem překonávala nějaké své bariéry, jako třeba vzdát se úspor, opustit svoji rodinu a odjet se učit z indické kultury. Víte, stále jdete intuitivně krok za krokem, kam vás to vede, ale jistotu, že se něco vyřeší nikdy nemáte. Jenomže pokaždé, když překročíte nějaký svůj strach, rostete. 

Právě díky tomu všemu, dnes vidím věci, které jsem dříve neviděla. Jsou to úplně obyčejné věci. Cítím radost z toho že tu jsem, že dýchám a žiju, Intenzivně vnímám krásu přírody, její barvy, zvuky, vůně. 

Věřím, že každá událost má svůj význam. Nemám potřebu do všeho zasahovat. Neulpívám na věcech, na lidech, na svých představách, názorech, jistotách. Nemusím se  bát, jak něco dopadne, protože všechno je, jak má být. 

Vím, že je tu něco, co mě přesahuje, chrání, vede, podporuje. Toto vědomí přináší do mého života důvěru a klid.