Žijeme v proměnlivém světě, kde naše prostředí hraje důležitou roli v utváření našich vlastností a chování. Vlivy, které na nás působí, mohou být jak pozitivní, tak negativní, a často si jich ani nejsme vědomi.

Možná, že se nevědomě přizpůsobujeme očekávání ostatních a tak hrajeme své sociální role jako herci na divadle. Vytváříme obraz sama sebe, který se snažíme prezentovat.

Dnes se podíváme na to, jak nás naše okolí formuje, jak se můžeme bránit negativnímu podmiňování a co nám ukázaly historické experimenty.

Tyto experimenty odhalily fascinující pravdy o lidské psychice.

✨ Klasické podmiňování
Vzpomínáte na Pavlovovy psy? 🐕 Spojili si zvuk zvonku s krmením. Tento slavný experiment ukázal, jak snadno si vytváříme spojení, která pak řídí naše chování. Stejně jako psi začali slinit při zvuku zvonku, i my často reagujeme na podněty, které jsme si nevědomky spojili s různými situacemi.

✨ Operativní podmiňování

Tento způsob učení objevil B.F. Skinner – ukázal, jak naše chování ovlivňují odměny a tresty. Projevuje se denně v našich vztazích – když nám někdo věnuje pozornost za určité chování, máme tendenci ho opakovat. Vidíme to v partnerství, přátelství i v práci. Dokonce i úsměv nebo pochvalné slovo může působit jako „odměna“, která formuje naše další jednání. Pro rodiče je důležité zjištění: odměny mají větší motivační sílu než tresty.

Příklad ze života

Když jsme byli děti, naše okolí a zkušenosti nás formovaly a ovlivňovaly naše chování a reakce. Například, pokud jsme byli často kritizováni nebo negativně hodnoceni, mohli jsme si vytvořit asociaci mezi kritikou a pocity méněcennosti nebo hanby. Tato asociace může být natolik silná, že i v dospělosti jsme citlivější na hodnocení ostatních lidí a můžeme reagovat na kritiku nebo negativní zpětnou vazbu velmi silně.

Toto je příklad klasického podmiňování, kdy jsme si spojili určitý podnět (kritiku) s určitou reakcí (pocity méněcennosti). I když už nejsme děti a kritika už nemusí být relevantní, naše tělo a mysl stále reagují na tento podnět stejně, jako jsme reagovali v minulosti.

Podobně, pokud jsme byli v dětství často chváleni a odměňováni za určité chování, můžeme být v dospělosti více motivováni k tomu, abychom dosáhli podobného uznání a ocenění. Naše reakce na podněty jsou tedy ovlivněny našimi zkušenostmi z minulosti a mohou mít významný dopad na naše chování a rozhodování v přítomnosti. Pochopení těchto mechanismů nám může pomoci lépe porozumět sobě samým a našim reakcím na různé podněty, a také nám může pomoci změnit naše chování a reakce, pokud jsou nevhodné nebo nezdravé.

Dalším důležitým aspektem, který ovlivňuje naše chování, jsou BIS (Behavioral Inhibition System) a BAS (Behavioral Activation System) systémy. Tyto systémy hrají klíčovou roli v naší motivaci a regulaci chování. Lidé s vyšší citlivostí BIS jsou citlivější na tresty a negativní podněty, zatímco lidé s vyšší citlivostí BAS jsou citlivější na odměny a pozitivní podněty. Introverti mají tendenci mít vyšší citlivost BIS, zatímco extroverti mají tendenci mít vyšší citlivost BAS. Pochopení těchto systémů nám může pomoci lépe porozumět našim reakcím na různé podněty a motivovat nás k dosažení našich cílů.

✨ Jak se bránit vlivům okolí?

Klíčem k porozumění a zvládání vlivů okolí je sebepojetí – způsob, jakým vnímáme sami sebe. Tento důležitý psychologický koncept se skládá ze tří částí:

🔹 Jak si myslíme, že nás vidí druzí – Je to naše interpretace toho, jak druzí lidé nás vidí, jak nás posuzují a jak nás hodnotí. Tato představa může být ovlivněna našimi zkušenostmi, interakcemi s ostatními a našimi vlastními předsudky. Například, můžeme si myslet, že ostatní lidé nás vidí jako přátelské a otevřené osoby, nebo naopak jako rezervované a uzavřené.

🔹 Jak si myslíme, že nás druzí hodnotí – Naše interpretace toho, zda nás druzí lidé považují za úspěšné, atraktivní, inteligentní apod. Tato představa může ovlivnit naši sebeúctu a naše chování ve vztahu k ostatním lidem. Například, pokud si myslíme, že ostatní lidé nás hodnotí ngativně, můžeme se cítit méněcenně a mít nižší sebevědomí.

🔹 Jak vidíme a hodnotíme sami sebe – Je to naše vědomí o svých vlastních myšlenkách, pocitech a chování, a také naše hodnocení svých vlastních kvalit, schopností a úspěchů. Tato sebereflexe může být ovlivněna našimi zkušenostmi, interakcemi s ostatními a našimi vlastními hodnotami a cíli. Například, můžeme se vidět jako osoby, které jsou schopné a kompetentní, nebo naopak jako osoby, které mají určité nedostatky a slabiny.

Právě porozumění těmto třem složkám nám může pomoci:
– Lépe chápat své reakce a pocity
– Rozpoznat, kdy jednáme pod tlakem okolí
– Vytvářet zdravější vztahy s druhými

Co pro to můžeme udělat?
– Věnovat čas sebereflexi
– Obklopit se lidmi, kteří nás podporují
– Přijmout své nedokonalosti jako součást naší jedinečnosti

Když lépe porozumíme sobě, můžeme lépe porozumět i tomu, jak na nás okolí působí. A možná zjistíme, že některé vlivy, kterým jsme přikládali velkou váhu, nejsou tak důležité.

💭 Jak dobře znáte sami sebe?