Všichni jsme napojeni na své intuitivní vedení. Z něho pramení láska, tvořivost, vášeň a svobodná vůle. Tam není prostor pro výčitky, tam není trest, ani vina. 

Každý z nás je vybaven citem pro dobro. Je to taková naše vnitřní navigace. 

Je to jako spojení se svým domovem. Náš přirozený stav je spokojenost, dobrá nálada a zdraví. Je to stav, ve kterém jsme se nacházeli v raném dětství a k tomu se všichni  chceme stále vracet. 

Přes životní zkoušky se učíme, duchovně rosteme.  Jsou tu, aby nás přivedly k sobě, ke své vnitřní moudrosti, k lásce. Jsou vytvořené přímo na míru. 

Naše vědomí je dokonalejší, než mysl

Postará se, abychom se dostali tam, kam potřebujeme. Přichází příležitosti, nápady z čista jasna.

Příležitost

Nikdy nepřijde dar, nebo příležitost, když na to nejsme připravení. Pokud se mineme s nějakou příležitostí, potom nebyla pro nás ta pravá. Ať už jde o práci, životního partnera, vystudování, …

Nemusíme litovat zmařených příležitostí. 

Vyšší plán  

Když něco nevyjde, tak něco dalšiho přijde misto toho.  

“Že nedostaneme vždy, co chceme, je někdy obrovské štěstí.” Dalajláma 

Snaha a úsilí

Ztráta energie je honění se za iluzí štěstí. Za své usilí platíme stresem a oslabenym imunitnim systemem. Místo toho se můžeme naučit vytvářet své štěstí v přítomném okamžiku.  

Od malička jsme zažívali tlak na výkon. Stále bychom měli něco dělat, aby to nevypadalo, že nic neděláme. Jestlipak to znáte. Pořád v hlavě běží, tohle bych měl, tohle musím, jinak se stane tohle….

 Máme neustálou potřebu se o něco snažit. 

Nejde jen o snahu získat, ale i snahu dávat a pomáhat. I taková snaha může být kontraproduktivní. Měli bychom dělat to, co cítíme a jak to cítíme. Jinak bychom ztráceli tu svou cennou energii. Z klidu můžeme vycházet a všechno najdeme.

Nemusíme stále o něco usilovat. Svým snažením obcházíme Boha a děláme, že mu nevěříme. Snažení je pro ty, kdo v nic nevěří. 

To dobré k nám přichází volně, jakoby samo, v dokonalém načasování. 

Každou věc můžeme udělat jen pro dobrý úmysl, ne kvůli snaze. Dokonce můžeme dělat plno věcí i bez cíle. Jen proto, že chceme. Tak tohle je tvoření z lásky, ze srdce.

Nemusíme stále zkoumat co a jak, protože to dělá mysl a ego a to vychází ze strachu a potřeby mít vše jisté a pod kontrolou. 

Je rozdíl, mezi přáním a rozhodnutím. Přání nemá tu sílu něco změnit. V rozhodnutí není pochybnost, tam se to mění.

Rozhodování by nemělo být vedeno egem, ale srdcem. Rozhodujte se tak, aby to bylo dobré pro všechny.

Spojenectví

Naše osudy jsou provázány.

Jsme propojeni na úrovni vědomí. Významná událost nemusí mít jen jeden důvod, ale sto důvodů. Přesto jsme tu každý sám za sebe. Nemůžeme vstoupit do světa někoho a změnit ho, nebo ho zachránit. Nemáme na to právo. Překračovali bychom svobodnou vůli druhého člověka. Proto můžeme nabídnout pomoc, ale řešit můžeme jen to své.

Touha a víra 

Z úrovně duše jsme vedeni ke svému vývoji. Cítíme z hloubi sebe, po čem toužíme a jakým směrem se chceme ubírat.

Svojí touhou a vírou můžeme získat obrovskou sílu. Náš život dostává smysl. Je rozdíl, jestli po něčem toužíme z ega, nebo ze srdce.

Mnoho potřeb je založeno na strachu. Cokoliv chceme, a je založeno na strachu, zase jen ponese další strach, že o to přijdeme, že to neudržíme. 

Strach nic neřeší a nikam nevede. Strach je opakem lásky.  Láska je řešení.

Soulad

Všechno, co existuje, existuje jen díky svému protipólu. Nemohli bychom prožít štěstí, kdybychom nezažili opak. 

Celá planeta stále vytváří rovnováhu. Všechno v přírodě se vyvažuje. Je tu klid i vichřice, příliv a odliv, horko a mráz, sucho a povodně, den a noc. 

Když v našem životě přijde vychýlení, máme možnost se vrátit do přirozeného stavu. Ve stavu klidu, nehodnocení, následuje vnitřní moudrost a v ní spočívá naše moc.  

Kvantové pole je ovlivňováno úmyslem a vědomím.

Lidský nervový systém si uvědomuje informace a energii svého kvantového pole a dokáže ji využít. Vše je propojeno. Rostliny, živočichové, vše spolu tvoří jeden harmonický celek.

Jak rozpoznat intuici a své vnitřní vedení?

V naší kultuře je respektováno především to, co je logické, racionální, prokázané, změřené. Přitom všichni alespoň občas cítíme svůj vnitřní radar.

Navzdory tomu, že vnímání intuice je ta nejpřirozenější věc, je pro nás nesnadné s ní navázat spojení. Nebyli jsme k tomu totiž vedeni. Odmalička nás ovlivňuje prostředí, ve kterém vyrůstáme

Intuitivně vnímáme, jak by měl náš svět vypadat, kde bychom měli být, co bychom měli dělat i jak se k tomu všemu dostat.

Vnitřní vedení vnímáme pocitově zevnitř. Nemůžeme se k němu dostat logickou racionální cestou. Některé myšlenky vytváří mysl, ale to není ono. Z našeho jádra vychází úplně jiné věci…

Vnitřní vedení poznáme podle toho, že přijde myšlenka, nápad, nebo nebo náhlé vnuknutí něco udělat a nese to s sebou příjemný pocit. Je to dobré a vyplývají z toho dobré věci. 

Můžeme to cítit zpočátku slabě, ale s postupným tréninkem ten pocit stále sílí. 

Intuitivní vnímání můžeme rozvíjet. Je mnoho metod, které nás vedou do hloubi sebe a učí nás zde čerpat informace.

V konzultacích používám systém základních cvičení, konstelační cvičení a individuální konstelace. Více o konzultacích najdete tady…