Nemoci z emocí

„Největší chybou lékařů je, že se snaží léčit tělo, aniž by léčili duši. Přitom tělo a duše jedno jsou. Nelze je léčit odděleně.“  Platón 

Naše emoce ovlivňují tělo.

Nepříjemné emoce vyvolávají tělesné reakce, jako je bušení srdce, stažený žaludek, zpocené ruce, třesoucí se ruce, sevřené se hrdlo, dechovou nedostatečnost a tak dále. Na naše tělo působí také příjemné emoce a dokonce i to, co prožíváme na nevědomé úrovni.

Zdraví nebo nemoc jsou projevem našeho vnitřního stavu. 

Míváme sklon si nepříjemné pocity nepřipouštět, zapomenout, nebo je skrývat, kvůli sobě i druhým, abychom neukázali svoji slabost, zranitelnost. Jejich popíráním je ale nevyřešíme a ony tak působí stále. Měli bychom se naučit naslouchat svým vnitřním dialogům, uznat je a pochopit je. 

Častokrát se bojíme se ukázat svoji citlivost, abychom nebyli pro druhé lidi otravní, nezajímaví a nehodni lásky. Nakonec se tak se svými nejbližšími lidmi vzájemně odcizujeme. Kdybychom ale pozorovali malé děti, mohli bychom si všimnout, jak přirozeně projevují své emoce a proto jim také lépe rozumíme. Můžeme si uvědomit, že zdraví a spokojenost je náš přirozený stav.  

Negativní emoce jsou protipólem pozitivních. Polarita vytváří rovnováhu. Bez smutku bychom necítili radost, nepoznali štěstí, ani lásku. 

Negativní emoce vychází primárně ze strachu, smutku, hněvu. Důležitým faktorem, který ovlivňuje zdraví je přitom jejich intenzita a doba trvání.

Naše zdraví tedy ovlivňují nejsilnější a dlouhodobé prožitky.

Silné emoce, které nejsou zpracovány, zůstávají uloženy na nevědomé úrovni.

Celý náš lidský příběh je otisknutý v našich buňkách. Buňky jsou ovlivňovány našimi emocemi.

  • Buňky si předávají si mezi sebou informace. Imunitní, endokrinní, nervový systém  a mozek spolu komunikují. Když jsou emoce nezhojeny, nezpracovány, neprojeveny, tyto systémy kolabují.
  • Dlouhodobé potlačování emocí poškozuje psychosomatickou síť. 
  • Psychosomatická informační síť obsahuje psyché, tj  co má nemateriální povahu (mysl, emoce a duši) se somou (tělem), které je materiální. Mozek je fyzický, ale naše emoce nejsou.
  • Mysl koordinuje systémy v těle orgány a buňky. Mysl, prožitky, emoce, ovlivňují fyzické tělo.
  • Všechny emoce jsou důležité, protože spojují mysl a tělo, říká ve své knize Molekuly emocí vědkyně Candace B. Pert. Její výzkum v oblasti buněčné biologie byl tak významný a průkopnický, že získal nominaci na Nobelovu cenu.

Projevení potlačovaných emocí hněvu, strachu, zármutku, nastartuje imunitní systém a může zvýšit míru přežití zejména onkologických pacientů. Proto je mnoho alternativních metod léčení tak populárních.  

Pro své trvalé uzdravení potřebujeme pochopit své pocity a spojení mezi myslí a tělem. To nás současně přivede ke změně způsobu vnímání okolního světa a sebe sama.

Souzním s hypotézou, že vznik rakoviny vychází z nejhlubší úrovně nás samých. Souvisí se vším, s čím jsme na tento svět přišli a co jsme prožili. Je to záležitost našeho mentálního nastavení. Mohou v tom hrát svoji roli křivdy, traumata, pocity oběti a další emoce, které jsou uloženy v různých částech těla a jeho orgánech.   

Nemoc může být umocněna pocitem ponížení, odmítnutí, provinění, ublížení, zklamání, zášti.  Projevením zármutku, hněvu, strachu, lítosti, se tyto emoce uvolňují.

Největší křivdy můžeme pociťovat v rodině a jejich otisk pak můžeme pozorovat v partnerských vztazích. Je potřeba si uvědomit, že tím, že někoho obviňujeme, se dostáváme na úroveň viníka a ničíme sami sebe. Jediné řešení je přechod od viny, nebo provinění, směrem k lásce. Odpuštěním v úrovni prožitku získáme pocit úlevy a osvobození.

Některé záležitosti potřebují čas. Je to proces a je potřeba k tomu tak přistupovat. Můžeme využít mnoho způsobů a metod k uvolnění uložených vzpomínek.

Dávno zapomenuté myšlenky a pocity vyjdou na povrch a tělo se začne uzdravovat.

Není jedna jediná správná metoda, která pomáhá všem, ale vždy jde o to, abychom hledali hlubší základ určitého problému. Někdy můžeme jen zůstat v klidu, pozorovat co se děje, naslouchat, nebo si můžeme zadat otázku a čekat na odpověď.

Při některých metodách se hodně mluví, při jiných se nemluví vůbec. Jako třeba v Hellinerových konstelacích.

Konstelace jsou psychoterapeutická metoda, která zahrnuje různá cvičení, rituály a postupy, k pochopení hlubšího významu příčiny a následku. 

Konstelace se staví nejčastěji na seminářích, ale je možné je stavět i v individuální konzultaci. Obojí má své výhody. Více o tom, co jsou konstelace a jak probíhají, si můžete přečíst tady…

Jeden příklad v krátkosti

Začínáme zadáním. Může jít například o dítě, které má problémy. Třeba úzkosti. Pak postavíme zástupce do rolí. Zástupné postavy se chovají podle toho, co se děje v rodinném systému. Ukáže se nám obraz celé situace a ten necháváme působit.

Zkuste si to představit

V prázdné místnosti uprostřed stojí zástupce za dítě a kolem něj stojí v kruhu zástupci za ostatní členy rodiny, tj. za matku, otce, sourozence, případně i za babičky a dědečky. Zástupci v rolích vnímají pocity zastupované osoby. Každý člen rodiny má svoji historii, své emoce. Lidé v rodině na sebe vzájemně působí a ovlivňují se.

Nyní si představte, že tak to vnímá každé dítě, v každé rodině. Kdybychom v této hře pokračovali dále, nejspíš by se dítě k někomu přiblížilo, od někoho by se vzdálilo. Také ostatní by se začali pohybovat.

Každé dítě je citlivé, hodné a milující. Vnímá všechny vztahy v rodině a na podvědomé úrovni je připraveno pomáhat, nebo se obětovat. Svým chováním mění situaci v rodině. Může rodinu stmelit třeba i přes nemoc.

.

Pomocí různých cvičení si můžeme urovnat vztahy, najít řešení nějaké situace, odblokovat své komplexy, vyřešit si nějaký strach, podívat se na příčinu úzkostí, zlozvyků či závislostí.

Zde jsou některá cvičení inspirovaná metodou Berat Hellingera:

  • Co se odehrávalo ve vaší dětské duši, jaká byla vaše vnitřní věta? Může to být například: chybíš mi mami, chybíš mi tati, nebo bojím se, .. nebo vezmu to na sebe za tebe. 
  • Spojení odděleného. Prožitek oddělení a návratu. Můžeme mít pocit, že nikam nepatříme, nezapadáme, zůstáváme na okraji. Tento pocit může být pocitem oddělenosti a může pocházet z raného dětství.
  • Cvičení léčení závislostí, prožitek vyloučenosti a začlenění se do celku. Závislosti, jako náhrada pocitu bezpodmínečné lásky a bezpečí.
  • Cvičení při nemoci. Jak dostat orgán do rezonance s tělem.
  • Konstelace: „Jedna věta“. Jen jedna věta vám může dát úplnou odpověď na jakýkoliv váš problém.

Všechno v našem životě se odehrává v synchronicitě, v perfektním čase a prostoru. Události na sebe dokonale navazují. Všechno k nám přichází v pravý čas. 

Každá událost je tvořena myslí, duší a duchem.

Na vědomé úrovni nic neřídíme. Vše je řízeno z úrovně duše a probíhá v podvědomí.

Cokoliv prožíváme, vychází z naší vlastní potřeby této zkušenosti. Pokud porozumíme, najdeme souhru. 

Od malička se učíme, že vše, co je vědecké a prokázané, je pravda. Můžeme zpochybnit všechno, co jsme četli, slyšeli a dostat se ke své vlastní pravdě. Tělo reaguje na to, čemu věříme. Proto bychom měli více věřit vlastnímu instinktu, který nám napoví.

Ema Kuby
Facilitátorka rodinných a systemických konstelací, autorka knihy Vnitřní záležitosti 

Systemické konstelace

Kalendář akcí

Konstelace v Praze

22.6. 2024 10:00

Konstelace v Praze

13.7. 2024 10:00

Konstelace v Praze

31.8. 2024 10:00

Přijďte, těším se na vás :)